Zaplať hajzle, aneb jakým oslovením se při komunikaci s klienty raději vyhnout

Způsob oslovení klienta na začátku dopisu ovlivní vnímání jeho obsahu.

Stejně jako pozdrav při osobním setkání dvou lidí. Často podle něj poznáte, jakou náladu má druhá strana a vytušíte, jak se bude rozhovor odvíjet. Příkladů znáte mnoho, zažíváte je každý den.

„Brý den” zahučí otráveně úřednice a její hlas vás zmrazí. V tu chvíli je vám jasné, že jednání nebude jednoduché.

Naopak milý pozdrav barmanky s dotazem „Co si dáte?”, vám vlije optimizmus do žil a hned máte chuť na všechno, co vidíte. I přesto, že jste abstinent a chtěli jste si dát pouze vodu na osvěžení.

S oslovením v dopisech je to stejné. Otevírá komunikaci s klientem a nastavuje tón celého dopisu. Někdy ale dost nešťastně.

Vybral jsem 5 příkladů oslovení, na která jsme si natolik zvykli, že už nám ani nepřijdou divné.

Ale jsou.

1. (Ne)vážený kliente

Svůj účet jsem měl dlouhá léta u jedné renomované banky. Věrně jsem jim sloužil a zanechával svojí kartou stopy všude, kudy jsem chodil. Věděli o mě prakticky všechno. Kolik utrácím peněz, do jakých podniků chodím i jaké mám zvyky.

Věděli o mě více, než já sám.

Jenom moje jméno neznali a oslovovali mě v dopisech kliente. Byl jsem pro ně pouze klient. Sice Vážený, ale pouze jeden z mnoha…

Oslovení „kliente“ je obvyklé a pro banky technicky bezproblémové. Rozumím.

Nikoho s ním však už dnes neuspokojíte a rozhodně nenadchnete.

2. Pane, vy jste žena

Když moje banka po tolika letech neví, jak se jmenuji a oslovuje mě kliente, je to smutné. Co si ale mám myslet, když mi říká klientko?

Nebo dokonce… Vážená klientko.

Je pravda, že za čárkou je v oslovení ještě druhá volba – vážený kliente, ale k té se nikdy nedostanu. První část mě vždy rozesměje natolik, že druhou ani nevnímám.

Trochu mi to připomíná systém DODO. Dopis si musím DOma sám DOdělat.

Mám u nich docela dost peněz, tak už by si mohli všimnout, že jsem chlap, ne?

3. Slečna nebo paní?

Moje dcera dosáhla 15 roku, dostala občanský průkaz a užívala si to. Banka jí asi týden na to poslala dopis s oznámením o navýšení cen za vedení jejího účtu. Asi opožděný dárek…

Oslovili jí takto:

Dlouho jsem o tom oslovení přemýšlel.

Já jsem vnímal v patnácti rozdíl jednoho roku jako obrovský. O rok starší spolužáci byli pro mě nedostupní. Maturanti mi přišli věkově jako ze vzdálené galaxie. A to jim bylo teprve 18.

Když vás někdo v 15 letech osloví Vážená paní, posouvá vás věkově daleko, ale opravdu daleko, za tuto hranici.

A tak si říkám, jak asi dcera vyhodnotí své nemilé postaršení, až si bude vybírat svojí první banku sama.

Zůstane u nich?

4. Dobrý den, celý den

Ještě nyní slyším slova pana doktora Röhricha, u kterého jsem byl na jazykovém školení. Expert na češtinu se vyjádřil jasně:

„Dobrý den není oslovení do dopisu. Je to pozdrav! Tak jej používejte na ulici a do dopisů ho netahejte. Nikdy.”

Přesto se v dopisech objevuje stále častěji.

Nebo…

5. Zaplať hajzle!

Absolutními králi komunikace jsou státní úřady a jejich zdatní sekundanti z městských úřadů. Z některých jejich dopisů arogance a nadutost přímo teče.

Něco ve stylu “My Úředník I., z boží vůle král,… vám nakazujeme…”

Určitě podobné dopisy znáte.

Nemají žádné oslovení a chybí jim minimální slušnost. Těžko zakryjí svůj původ v silové složce naší státní zprávy…

Je to vlastně rozkaz. Řvou na vás jenom „Zaplať!”.